Štítek: smysl a cíl života

I když už nevěříme na strašidla, stále nechápeme přírodu

Ještě před pár desítkami let lidé věřili v nadpřirozené síly, ať už čarodějnice, démony, víly, skřítky a další pohádkové postavy. Věřili také mnohem více ve vyšší sílu a její řízení pomocí dobra a zla. Když byly blesky a hromobití, „bůh se na nás zlobil a seslal trest“, když pršelo v období sucha, byla to „boží milost zaslána k lidu“ atd. Pravdou je, že interpretace přírodních úkazů našich předků byla skutečnosti mnohem blíž, než je interpretace pomocí vědy a znalostí v dnešní době. Proč?

Bůh není stařík na obláčku, ale vyšší síla přírody

Existuje vyšší síla, kterou každý národ a vyznání pojmenovává a popisuje po svém. Pokud použijeme nám a objektivní pravdě nejbližší, je tu vyšší síla, v které žijeme, a ona řídí naše životy. Je to příroda sama. Člověk je její součástí a podléhá jejím zákonům. Z tisíců přírodních zákonů známe pouze pár základních na fyzické úrovni. Proto nechápeme, co se ve světě ve skutečnosti děje, kam nás příroda jako lidstvo směřuje. Většina lidí neví, co je smyslem a cílem života, cílem, ke kterému nás příroda popostrkuje.

Zkoumáme následky, ale nechápeme příčinu

Koronavirus unikl z laboratoří, extrémní výkyvy teplot jsou díky znečištění ovzduší a spousta dalších vědeckých zdůvodnění toho, proč se děje to, co se děje. Ano, samozřejmě mají vědci a lékaři pravdu ve výsledcích které prezentují. Problém je v tom, že se jedná pouze o interpretaci následku, nikoliv skutečné zdrojové vyšší příčiny.

Co je skutečnou příčinou extrémních zásahů přírody?

Příroda je jeden propojený systém, jenž v každou chvíli vytváří rovnováhu mezi všemi jeho úrovněmi – kamennou, vegetativní, zvířecí a lidskou. Všechny úrovně jsou propojeny do jednoho harmonického celku, až na člověka. Člověk žije přesně proti podstatě spojení a harmonii v přírodě. Místo toho, abychom žili a prospívali celku společnosti, každý se snaží získat výhodu pro sebe nad druhými.

Příroda na naše chování reaguje

Vyšší síla přírody není onen zmíněný stařík na obláčku, jenž by za prohřešky trestal lidi blesky, hurikány či sesláním koronaviru.

Vyšší síla příroda nás vede k dosažení harmonie mezi sebou a přírodou samotnou. Popostrkuje nás, abychom se změnili a správně se zapojili do celku přírody, žili ve prospěch ostatních lidí, společnosti a v harmonii s přírodou samotnou, dosáhli smyslu a cíle života. Protože tak nečiníme a jdeme obráceným vývojem, přicházejí korekce přírody – přírodní katastrofy, koronavirus a další, abychom se změnili.

Je to jako, když maminka říká dětem: „Pokud nebudeš dělat to, co máš, dostaneš na zadek“. Protože jako lidstvo nerespektujeme hlavní zákon přírody, který jasně hovoří o tom, že všechny části musí být spojeny a prospívat celku, přicházejí korekce.

Zatím posloucháme jen tehdy, když dostaneme na zadek

A co se stane, když přijde tsunami, druhá vlna koronaviru či další korekce nazývaná „přírodní katastrofou“? Poslechneme přírodu. Opustíme své egoistické zájmy a lidé po celém světě se začnou spojovat, pomáhat si, vysílat humanitární pomoc a nezištně pomáhat druhým.
To je přesně to, k čemu nás příroda vede.

K cíli a smyslu života budeme dovedeni

Vytvořit správná mezilidská spojení, pomáhat si navzájem, žít ve prospěch společnosti a v harmonii s přírodou. To je cíl a smysl života každého člověka. Příroda nás tam směřuje a je jen na nás, jakou cestu zvolíme. Můžeme jít v souladu s přírodou a urychlit naši změnu, nebo zůstat ve starých kolejích, pak nás příroda pomocí dalších koronavirových vln k cíli popostrčí. Buď to půjde po dobrém či po zlém…

Inspirace dne – Trefa do černého, aneb Co znamená dělat správné věci v životě?

Jít naproti našemu osudu – dosáhnout smyslu a cíle života. Nedělat to, co si myslíme, že máme dělat, ale to, co po nás vyžaduje příroda. Co po nás tedy chce, co je tím smyslem života? Spojit se! Jak? Spojit se nad svoji egoistickou podstatou s druhými lidmi, žít naše životy tak, abychom ostatním pomáhali, nikoliv je využívali ve svůj prospěch. Žít v harmonii s ostatními a přírodou.

Říká se „Vše se děje, jak má“ – je to pravda s velkým ALE

Vše, co se děje a stalo v celé naší historii, tedy evoluci vývoje lidstva, má své opodstatnění. Později dojdeme k pochopení, že příroda nás vždy směřovala všemi událostmi k dosažení smyslu a cíle života, což je dosažení stavu harmonie, soudržnosti a vzájemné lásky mezi lidmi a přírodou samou.

Prostřednictvím válek, přírodních katastrof, krizí a nyní koronavirem nás příroda krůček po krůčku popostrkuje dopředu, abychom dosáhli tohoto stavu.

Vše se děje, jak má, ALE

Lidstvo je propojeno do jednoho, zatím ne harmonického, celku na všech úrovních – informačních, ekonomických, sociálních, atd. Problém v jedné zemi automaticky ovlivní život v ostatních.

Dospěli jsme do bodu, kdy máme znalosti o propojení a poučení z bolestivého vývoje v historii, abychom již nečekali na popostrkování ze strany přírody k dosažení cíle. Můžeme začít vytvářet správné vztahy mezi lidmi a následně zeměmi, jednoduše vytvářet spojení, jež budou prospěšné všem, a ne jen pro někoho.

Pokud začneme měnit své chování a v každém aspektu posuzovat dopad svých myšlenek a činů pro dobro a prospěch ostatních lidí, společnosti, pak příroda nebude muset aktivovat údery pro popostrkování k cíli a my dojdeme cíle života bezbolestnou a rychlou cestou.

Cíle smyslu života, tedy propojení do jednoho harmonického celku všech lidí, přírody a dosažení stavu lásky na všech úrovních dojdeme pomocí obou cest. Naše svobodná volba je právě v tom, jakým způsobem tam dojdeme.

Rychlou a příjemnou cestou nebo postrkováním prostřednictvím úderů? Je svobodnou volbou a rozhodnutím v každém okamžiku života jednotlivce: O mně a pro mě, nebo ve prospěch ostatních a společnosti?