Postkoronová doba přináší nové výzvy, které jsme zatím nikdy v takovémto rozsahu neřešili. Úbytek pracovních příležitostí, rozpady vztahů v důsledku karanténních opatření, to vše vyvolává tlak, obavy, nejistoty až deprese.
Jak se vyrovnat s novými výzvami a problémy, kterým čelíme?
Hovořil jsem se spoustou lidí, kteří si nyní kladou základní existenční otázky. Jak to budu mít s prací, nepřijdu o ni? Jak zaplatím hypotéku? Kde seženu peníze pro děti na studium? atd. To jsou otázky, které se spoustě lidí přehrávají neustále v hlavě a ze vznikajících obav přicházejí až depresivní stavy. Co s tím?
Začněme myslet jinak a dělat něco pro druhé
Je samozřejmě důležité se všem těmto otázkám věnovat, protože každý z nás je odpovědný za jejich vyřešení. Na druhou stranu, jak se zbavit strachů, obav a myšlenek vyvolaných těmito otázkami, jak nevytvářet v hlavě černé scénáře?
Řešením je začít myslet jinak, starat se a pomáhat druhým lidem. Když člověk přesměruje myšlenky ze starosti o sebe a začne se zabývat ostatními lidmi má příležitost zapomenout na všechny nedostatky, úzkosti a problémy, které řeší ve svém životě. Na místo negativního strachu o sebe, přichází pozitivní myšlení, což je láska a touha pomoci druhým lidem.
Je jedno co budeme dělat, jak druhým pomůžeme. Každý podle svých schopnosti a možností může nabídnout svoji pomoc druhým lidem, společnosti. To nám dá zpětně racionální možnost vystoupit ze svých problémů a stát se odolnějšími vůči tomu co sami řešíme a ve výsledku být šťastnější.
Proč skrze pomoc ostatním pomáháme sobě?
Příroda je jeden propojený harmonický celek. Každá část pracuje ve prospěch celku, tedy ve prospěch všech jejích částí. Ve chvíli, kdy začínáme bez vypočítavosti, pomáhat a starat se o potřeby druhých lidí, probouzíme lásku, tedy pozitivní sílu přírody a jednáme v souladu s ní. Co uděláme, to se nám dvojnásobně vrátí. Pomůžeme, bude nám pomoženo dvakrát…
Na rozdíl od přístupu, kdy se pohroužíme do sebe, do zájmu jen o sebe, kdy jsme pak ve skutečnosti, a ani to nevíme, od přírody a podstaty života odpojení. Trpíme, máme deprese, protože se člověk soustředí sám na sebe, nikoliv na celek. Tohle chování známe z přírody také, takto se chová rakovinová buňka, roste jen pro svůj benefit, čerpá jen pro sebe, pro své bujení a tím nakonec ohrozí nebo dokonce zahubí celé tělo.
Máme možnost si vybrat, máme možnost se zapojit do systému přírody správným způsobem a netrpět, pomáhat druhým a tím i sobě, společně aktivovat sílu lásky, která pak napraví všechny problémy ve světě.