V roce 1986 během technické zkoušky došlo k výbuchu jaderného reaktoru a následného zamoření okolí radioaktivitou. Dnes téměř po 34 letech žijí v této oblasti medvědí, bizoni, vlci a několik stovek druhů ptáků a jiných zvířat. Jak je to možné, když pro člověka je pobyt stále na určitých místech nebezpečný?
Co se stalo v místě katastrofy, poté co lidé tuto oblast opustili?
Když odešel člověk, tedy jediný egoistický prvek přírody, příroda sama začala tuto oblast navracet do stavu harmonie a rovnováhy. Příroda má sama v sobě opravný mechanizmus, jenž napravuje a uvádí do stavu rovnováhy všechny problémy, které ji člověk způsobil. Odchod člověka byl tedy pro přírodu tím nejlepším počinem.
Španělský biolog Herman Orisaola napsal: „Přítomnost člověka a produkty jeho životní činnosti mají mnohem větší negativní vliv na divokou přírodu než atomová katastrofa.“
Proč a čím tak člověk škodí?
Díky rozvoji našeho egoismu je ve společnosti nastaven globální vzorec chování: „Co nejvíce si v životě užít a získat s minimální investicí do čehokoliv a využít k tomu energie druhých lidí.“ Na tomto modelu je postavena celá naše konzumní společnost.
Příroda a všechny její složky, jak rostlinná či živočišná, je nastavena do harmonického propojení, žádná část nevyužívá druhou. Rostliny či stromy spotřebují tolik vody a energie, kolik potřebují, zvířata rovněž sežerou jen to co potřebují a tím dochází k harmonii v přírodě. Zvířata nehromadí žádné zásoby pro sebe, aby měla více než ostatní a nevyužívá za tímto účelem další zvířata. Hromadění a žití na úkor druhých dělá v celé přírodě pouze člověk.
Jak ve společnosti dosáhnout harmonie a štěstí pro všechny
Můžeme pozorovat a inspirovat se přírodou, jak je propojena v rovnováze a harmonii na všech úrovních. Každý člověk by měl spotřebovávat a požadovat pro sebe pouze to, co potřebuje pro zajištění plnohodnotného kvalitního života. Nic víc, nic míň. Zbytek energie bychom pak měli věnovat pomoci a podpoře společnosti, v níž žijeme tak, aby každý přispěl k jejímu rozvoji a pomohl i ostatním lidem dosáhnout kvalitního života.
To je návrat do jednoty a rovnováhy, princip nové budoucí společnosti, kterou musíme vytvořit. Jinak nás příroda bude k tomuto stavu pomocí katastrof, virů a dalších korekcí neustále postrkovat.