Rubrika: Politika

Dva milióny za fotky s pávem

Touha být správně vidět na sociálních sítích již není cílem pouze mladé generace influencerů, technologických či obchodních firem, ale i vlády a jejích činitelů. Co se ale stane, když vláda zaplatí téměř dva miliony za fotky ministryně nejen s pávem v rámci PR na sociálních sítích?

Úsměv, ale hlavně zděšení obyčejných lidí i celé politické scény. Vysvětlení, že se nejedná o osobní propagaci, ale jde o utváření mediálního obrazu celého ministerstva financí, situaci nijak neuklidní, zvláště v dnešní době, kdy státní dluh v září 2021 činil 2 334 miliard Kč, což je 30,8 % HDP.

Vláda je zrcadlem společnosti

Musíme si uvědomit, že celá naše společnost je ve skutečnosti rozbitá a vztahy fungují na egoistických základech. Každý hledá výhodu pouze sám pro sebe. Naše mezilidské vztahy jsou založeny na neustálém soupeření za účelem využití druhých lidí a každé příležitosti k osobnímu obohacení.

Fungování vlády a jejich ministrů odráží stav společnosti z niž pocházejí. Snad nečekáme, že se vládní činitelé budou chovat jinak? Mají jen větší příležitosti, tak je více využívají „pro sebe“. To, co někdo z obyčejných lidí udělá v malém, se uděje ve větším.

Není potřeba měnit vládu, ale sebe

Jakmile si my, celá společnost nebo alespoň její větší část, uvědomíme, že problém jsme my sami a to, jak se chováme k druhým lidem, můžeme začít pracovat na naší nápravě. Zkoumat své myšlenky a činy s vnitřní otázkou „Jak mohu druhým lidem prospět?“ namísto „Jak je využít ve svůj prospěch“. V tu chvíli si uvědomíme, že máme dost práce se sebou samými a nebudeme se zabývat tím, co dělají druzí.

Kdy budeme vzhlížet k vládě jako dítě k matce?

Postupně den za dnem, pokud začneme napravovat své chování a vztahy k druhým lidem, pak se začne proměňovat celé naše okolí. Do vlády časem vstoupí lidé, kteří nám půjdou ve svém chování příkladem a my k nim budeme moci vzhlížet, tak jako dítě vzhlíží ke svým rodičům a kopírovat jejich chování.

Abychom opustili začarovaný kruh řetězce egoistických činů a jejich destruktivních následků v našich životech, máme možnost a jedinou šanci začít každý sám u sebe.

USA je ve skutečnosti bez prezidenta a potřebuje záchranu – střední linii

Volby v Americe ztratily svoji vlastní podstatu, kdy společnost má zvolit a sjednotit se na výběru nejlepšího vůdce – prezidenta pro další období. Ve výsledku se z této události mají všichni radovat, že díky tomu dojde k nejlepšímu možnému posunu v životě každého. Na místo volby a sjednocení nad výsledkem voleb došlo k hlubokému rozdělení americké veřejnosti a nárůstu nepokojů v ulicích. Jaké je řešení?

Prezident nemůže být jen pro polovinu národa

Výsledek dramatických voleb a neochota stávajícího prezidenta uznat porážku, vedla ke vzniku dvou nesmiřitelných táborů. Lidé byli ochotni jít do ulic, protestovat dokonce i se zbraněmi. Některé americké státy zvažovaly i povolání ozbrojených složek a národní gardy do ulic.

Trump či Biden, vpravo nebo vlevo? Situace v USA bohužel připomíná hraní malých dětí. Buď bude po mém, nebo nic! Jen můj kandidát je nejlepší a když ne on, tak jsem ochoten jít téměř bojovat do ulic. Tím se stupňuje nenávist, hádky, neochota akceptovat názor druhého a roste krize ve společnosti.

Prezident by měl být prezidentem pro všechny, nikoliv jen pro polovinu. Namísto rozdělit národ by ho měl sjednotit a vést. Sjednocení je podstatou pro dosažení míru ve světě. Pojďme se podívat na fungování přírodního zákona o spojení.

Střední linie je cesta k řešení krize nejen v USA

Názory druhého nezměníme násilím, přesvědčováním ani vyhrůžkami. Nesouhlasit je v pořádku, pomáhá nám to růst. Musíme ale pochopit, že rozdílnost v názorech i chování každého člověka vychází z přírody samotné. Rozdíly mezi názory musíme spojit a vytvořit tzv. střední linii, jenž nám umožní budovat společnost ku prospěchu všem. Nepotlačovat názory druhých, naslouchat jim a chtít najít společné řešení ve spojení se nad rozdíly.

Podívejme se například, jak harmonicky funguje lidské tělo. Je to úplně stejný model jako celé lidstvo, jen v menším rozsahu. Všechny naše vnitřní orgány, jejich složení a funkce jsou naprosto odlišné. Srdce funguje jinak, než plíce či ledviny, ale díky správnému spojení do jednoho celku, zajišťují život těla.

Kdybychom převedli model těla na americké volby a následné událostí, tak by to vypadalo tragikomicky asi následovně. Srdce by protestovalo proti ledvinám a ostatním orgánům, že buď bude po jeho a všechny orgány se budou chovat jako srdce, nebo přestane fungovat, či zasáhne proti všem orgánům co fungují odlišně a nesouhlasí s ním.

Nejen v Americe se musí všichni lidé spojit do jednoho celku i přes rozdílné názory a chování, tak abychom žili a vše činili ve prospěch fungování celé společnosti. Každý má své místo ve společnosti, jak svojí odlišností přispět k fungování celku.

Proč neustále klesá důvěra ve vládu a politiky?

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění byla v červnu 2020 důvěra veřejnosti v poslaneckou sněmovnu 32 % a v senát 36 %. Proč důvěra veřejnosti v politiky klesá, nejen u nás, ale i celosvětově?

Lidé požadují po vládě dobrý život, ale přichází zklamání.

Stejně jako děti po svých rodičích požadují zajištění dobrého života, tak i dospělí obracejí svůj zrak k vládě a politikům, aby jim zajistili podmínky pro plnohodnotný život. Bohužel se tak neděje. Žádná vláda neví jak, a proto nevytváří v lidech pocit stability a rozvoje země, takový aby lidé mohli být naplněni a žít spokojený život a nebáli se o svoji budoucnost. To přináší do společnosti frustraci, a proto důvěra v politiky a vlády po celém světě klesá.

Jaká vláda může uspět?

I kdyby se vláda a politici po celém světě snažili sebevíce, při současném způsobu myšlení nemohou uspět a přinést spokojený a šťastný život do země, z jednoduchého důvodu. Všechna jejich současná rozhodnutí jsou postavena na egoistickém základě, kdy se každý snaží získat výhodu sám pro sebe či pro svou zemi.

Potřebujeme politiky a vlády, jež budou vzdělány na základě znalostí o fungování přírody. V přírodě jsou všechny části spojeny do jednoho harmonického celku, kdy každý prvek prospívá druhému. Ve chvíli, kdy rozhodnutí vlády a politiků budou činěny na základě tohoto principu, tedy principu spojení, harmonie a altruismu přírody, začne se vytvářet správné pozitivní spojení mezi lidmi a zeměmi. To automaticky povede k nápravě krizí na všech úrovních – ekonomických, politických i přírodních.

Rozhodnutí každého politika, vlády a následně i jednotlivého člověka musí být vždy takové, aby sloužilo ku prospěchu všem lidem dané země, v globále pak celému světu. Není potřeba vymýšlet žádná speciální řešení a nápravy, stačí jen dodržovat a kopírovat základní zákon přírody, jenž jasné definuje, že základem všeho musí být naše dobré mezilidské vztahy a zájem všech o prosperitu země, více než o prosperitu a zisk vlastní.

Problém lídrů zemí, jenž nemají děti

Prosperita každé země se odvíjí od schopnosti jejich vládních představitelů. Mohli bychom vyjmenovat spoustu vlastností a předpokladů pro úspěšné vůdce a politiky, ale sledování jednoho z nejdůležitějších předpokladů úspěšného lídra je mimo zájem médií a veřejnosti. Co je oním hlavním předpokladem úspěšného lídra země?

Být rodičem a mít děti. Prezident Francie Macron, německá kancléřka Merklová, premiérka Spojeného králoství Theresa Mary Mayová, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a mohli bychom pokračovat ve vyjmenování známých osobností nejen v evropě, ale i ve světě, jenž nemají děti.

Zrovna tak jako v historii – vůdci jenž ovlivnili svými rozhodnutími světové dění, například Lenin nebo Hitler, také neměli děti a všichni dnes víme, jak jejich rozhodnutí ovlivnila osudy lidí na celém světě. Proč je tedy pro lídry důležité mít děti?

Lidé kteří nemají děti, nemají skutečnou vnitřní touhu a zájem o budoucnost světa. Zajímají se o naplnění svých osobních cílů a egoistických představ o dobru podle jich samotných a pro jejich vlastní výhodu.

Představme si ženu, jenž drží dítě v náručí. Je ochotna udělat cokoliv, aby její dítě bylo zabezpečeno nyní a i v budoucnosti. Kdokoliv rozvinul svůj rodičovský instinkt díky výchově vlastních dětí, bude se vždy snažit správně vztahovat k lidem a k budoucnosti vlastní země.

Jak můžeme svěřit starost o budoucnost naší země a našich dětí těm, kteří sami nikdy nepocítili skutečnou potřebu starat se a zabezpečit budoucnost svých dětí? Schází jim tento základní instinkt, vnitřní navigace a odpovědnost, kterou nemůže nikdo vyčíst z knih či studia, ale pouze skutečným prožitím rodičovské lásky a starostí o své děti a jejich budoucnost.

Podívejme se na výsledky rozhodnutí politiků bez dětí v praxi a uvidíme, jakou bezradnost jejich rozhodnutí přináší. Tito lidé nemohou nikdy řešit úspěšně problémy svojí země. Nemají rodinu, tím nemohou cítí spojení se svou zemí. Podle moudrosti Kabaly, ten kdo nemá rodinu a děti, nemůže být lídrem ve své zemi, protože neví, jak se k ní správně vztahovat.

Proč je tedy tolik politiků bez dětí ve vedení – nejen evropských zemí?
Současný vývoj lidstva vstupuje do finální fáze vývoje, jenž přináší uvědomění si vlastního zla. V praxi to znamená, že dojdeme k uvědomění skrze bolestné zkušenosti, že cesta vývoje ega je slepou vývojovou uličkou a přivádí nás na pokraj krizí, utrpení a světových válek. Svět potřebuje změnu a nápravu. Tu nám může přinést pouze sjednocení a náprava mezilidských vztahů.

Brexit – začátek rozpadu EU aneb kam dále, Evropo…

Pár týdnů po odchodu Velké Británie a Severního Irska z EU nedošlo k naplnění černých scénářů o ekonomickém krachu Evropy v důsledku tohoto kroku a ani se neprojevily žádné sociální nepokoje či problémy. Proč vše proběhlo v klidu a média se tomuto tématu již téměř nevěnují?

Evropská unie, jakkoliv se mohla zdát pozitivním a výhodným spojením pro členské státy, je od počátku odsouzena k zániku. Jakékoliv sjednocení ve světě může být úspěšné pouze tehdy, má-li základ ve vzdělání a vychází-li z přírodních zákonů. Spojení, jež je budováno, musí být výhodné a ku prospěchu všem zúčastněným.

Bohužel, Evropská unie byla vystavěna na egoistických základech

V prvé řadě šlo o získání ekonomických a politických výhod zejména pro Francii a Německo. Vznik EU neiniciovala touha vybudovat pevné vztahy a pozitivní sociální vazby mezi zeměmi unie a už vůbec ne mezi lidmi v těchto zemích. Egoisticky se propojovaly vlády, průmyslová odvětví, banky i další ekonomické zdroje. A to je příčinou pozvolného rozpadu Evropská unie, která ani nebude nikomu chybět. Ba co víc, než egoistické spojení ve prospěch vyvolených, pak raději žádné spojení.

Budoucnost Evropy visí na vlásku

Čekají nás nelehké roky a řada krizí. Z jedné strany vzrůstající vliv Ruska a z druhé strany snaha USA o vliv v Evropě. Státy rozpadající se Evropské unie si pomalu začnou vybírat, ke které straně přilnou, jak ekonomický, tak i politicky. K výše uvedeným vlivům, které tlačí na Evropu zvenku, se přidává vnitřní tlak ve formě sílící imigrační vlny, jež destabilizuje kulturní a ekonomickou situaci zemí zevnitř.

Evropa má šanci

Má šanci se probudit a pochopit, že jednota založená na egu a výhodách pro pár zemí a několik ekonomických subjektů, není udržitelná a neprospěje nikomu. Evropská kultura a lidé jsou velmi vyspělé, proto máme nyní příležitost poučit se z nezdaru rozpadajícího se Evropsko Unio egoistického spojení a uvědomit si, že trvale rostoucí prosperity v Evropě můžeme dosáhnout, když se začneme spojovat na základě skutečných principů sjednocení přírody.

Sjednocení musí být jednoznačně ku prospěchu všem lidem v Evropě, proto musí začít na úrovní sociální, a to na základě vytváření pozitivních mezilidských vazeb. Ve chvíli, kdy začneme nejprve budovat správné vztahy mezi lidmi v jednotlivých zemích, pak v Evropě jako celku, vše ostatní se tomu přizpůsobí a dojde k nápravě na všech úrovních.

Není třeba měnit či jakkoliv ovlivňovat různorodé národy Evropy, jejich vlády, zvyky, kulturní odlišnosti, přesvědčení či víru a vyznání. To vše musíme zanechat takové, jaké je. Je nezbytné respektovat individualitu zemí, národů i jednotlivců. Jediné, o co je třeba usilovat, je vytvoření skutečného spojení mezi lidmi, spojení nad všemi rozdíly.

Klíč a vzor leží přímo před námi, v přírodě

Tak jako je příroda spojena do jednoho harmonického celku, aniž by omezovala některé prvky, tak se i my musíme spojit mezi sebou ve prospěch fungování celku. Pak jako Evropa uspějeme.

Potápějící se Titanik jménem Evropa, aneb jediná možná záchrana je ve vzdělání

Myšlenka sjednocení všech evropských zemí do jednoho celku se blíží ke svému konci. Brexitem to začalo a nyní i další ekonomicky silné země zvažují odchod, nebo si mezi sebou vzájemně vyjednávají výhodnější podmínky, což následně urychlí a podpoří rozpad unie, tedy konec sjednoceni Evropy.

Jak správně sjednotit Evropu a lidí do jednoho celku?

Sjednocení zemí a lidí do jednoho celku bylo myšlenkou správnou, ale bohužel záměr a provedení byly špatné. Sjednocení Evropy musí být provedeno nejprve skrze „sjednocení Srdcí lidí v myšlenkách a záměru ve prospěch všech“, tedy pro vytvoření šťastného a plnohodnotného života pro všechny obyvatelé, nikoliv sjednocení vlád, bank a společností za účelem získání finanční či politické výhody na úkor druhých.

Nejprve musí přijít vzdělání = jediná možná záchrana

V podstatě můžeme říct, že pokusem o sjednocení Evropy došlo ke skoku do budoucna. Neúspěch spočívá nejen ve výše uvedeném špatném záměru a provedení sjednocení, ale také hlavně v tom, že lidem Evropy (či kdekoliv na světě) nebylo vysvětleno, že je pro nás existenčně nutné se spojit. V tuhle chvíli jsme všichni lidé na sobě existenčně závislí = propojení, ekonomikou, internetem, závislostí na dodávkách energií, zkrátka celý svět je jedna vzájemně propojená síť. Neúspěch a utrpení jednoho člověka ovlivní celý systém, jen to neumíme rozpoznat.

Nejdůležitějším spojením, kterému je třeba věnovat pozornost a naučit se ho, je spojení lidí mezi sebou. Nikoliv jen technologické prostřednictvím mobilu, emailu, atd., ale propojení skrze srdce, skrze myšlenku chtít pomáhat ostatním a prospívat celé společnosti. Musíme pochopit, že osud jednoho člověka je závislý na ostatních. Proto je nutné vytvářet mezi lidmi správné vztahy, jenž jsou základem pro náš šťastný a plnohodnotný život.

Nejprve ale musí přijít vzdělání. Je potřeba lidem vysvětlit, a vyloženě naučit, jak je pro náš život důležité a prospěšné být správně propojený s jinými lidmi. Tak jak nám to ukazuje a vede nás k tomu příroda samotná. V přírodě je vše propojeno tak, že každá část prospívá celku přírody. Tak se to musíme i my lidé naučit, propojit se mezi sebou, aby se každý člověk staral o to jak prospět společnosti a druhým lidem, a ne jenom o svůj zisk na úkor ostatních.

Vytvořit správné spojení mezi lidmi, nad všemi našimi rozdíly, barvou pleti, vzděláním, zájmem a vyznáním, protože všichni máme jeden stejný společný cíl: „Žít zde na zemi šťastný a naplněný život v harmonii s ostatními“.

Proto musí přijít nejprve vzdělání a osvěta, aby všichni lidé věděli, že je potřeba se spojit a jakou výhodu to bude mít, aby to chtěl každý realizovat. Až po spojení srdcí lidí, jejich vzdělání, může přijít spojení fyzické na úrovní národů, společností či jiných institucí. Pak to bude postaveno na těch správných základech a spojení bude ve prospěch všech a celé společnosti.

Do doby než se tak stane, budou všechna egoistická spojení rozpojená, tedy vše egoistické se časem rozpadne, ať již instituce, vztahy, národy. Není ale třeba zoufat, ba naopak. Staré špatné odchází a nové správné se vytváří. Záleží jen na každém člověku, zda zůstane ve starých spojeních, či se přesune do nových…

Počátek rozpadu moderní Evropy a Evropské Unie = možnost začít znovu a správně

Evropa, jež je kolébkou moderní civilizace, zažívá postupný rozpad, jenž připomíná rozpad Ruska. Co se podílí na rozpadu Evropy a jaký to bude mít konec? Aneb na konci tunelu je světlo!

Skvělá myšlenka, špatné provedení

Myšlenka sjednocení Evropy do jednoho celku jakožto vytvoření jednoho ekosystému, zahrnujícího společnou měnu, zrušení hranic a propojení evropských států, byla zcela jistě myšlenkou pokrokovou a správnou, ale proč se v současnosti díváme na počátek jejího konce?

Příčina současných potíží spočívá v samotném záměru na začátku provedení integrace Evropy. Na počátku sjednocení byla egoistická touha po získání výhod několika zemí a vládnoucích garnitur. Z tohoto důvodu nemohl být současný model integrace Evropy nikdy úspěšný.

Důvody ohrožení Evropy a jejich základů

Otevřené dveře uprchlíkům v budoucnu rozbijí sociálně kulturní hodnoty Evropy. Každý člověk by měl odevzdávat a svým životem být přínosný společnosti, v níž žije, ve které má své kořeny. Každý se narodil v určité zemi a má žít pro přínos společnosti v tom místě. Pokud se to lidé nenaučili tam, odkud pocházejí, zde se to také nenaučí a budou jen větší zátěží, která postupně ohrozí naši společnost. Jak ekonomicky, tak i kulturně.

Žluté vesty jsou počátkem. Že se nás netýká to, co se děje ve Francii, nebo vystoupení jiných zemí z Evropské Unie? To je velmi naivní představa. V dnešní době jsme naprosto provázáni na všech úrovních jak ekonomicky, tak i sociálně. Život jednoho člověka přímo závisí na druhém, prosperita jedné země závisí na další zemi. Jsme jako jedno tělo. Pokud se poraníme do prstu a dostaneme v tom místě otravu krve, pak žádný orgán nemůže být v klidu a „uzavřít své hranice“. Otrava se bude šířit celým tělem.

Nepokoje, jež zapříčinily vzrůstající náklady na život a ohrozily střední třídu, jsou dnes ve Francii a je otázkou měsíců, než se tato situace rozšíří do dalších zemí. Vystoupení jedné země z Evropské unie zapříčiní destabilizaci a odchod dalších zemí, a tak bychom mohli pokračovat.

Příležitost k vytvoření nové Evropy a správného propojení

Výše uvedené řádky by se mohly zdát pesimistickými, a byť se v nejbližších měsících přesvědčíme o jejich naplnění, je třeba se dívat na skutečný význam a příležitost, jež nám poskytují tyto nadcházejících události.

Všechny tyto krize a rozpady by měly vést nejen politiky, ale všechny lidi v Evropě k zamyšlení se nad skutečnými hodnotami života. Je zapotřebí vytvoření nových vazeb a nové spolupráce mezi lidmi a státy, jež budou mít ve svém základu myšlenku: „Propojení se ve prospěch společnosti“, nikoliv tedy pro získání výhody určitých zájmových skupin, či jednotlivců. Každý musí začít chápat, že se musíme jako lidé skutečně spojit a začít pracovat ve prospěch celé společnosti.

Spojení ve prospěch celku je základním principem celé přírody. Každý prvek je propojen s dalším a vzájemně spolupracují, jako výše uvedený příklad s tělem. Každý orgán v těle, každá buňka pracuje ve prospěch celku, nikoliv ve svůj vlastní prospěch.

To je to, co nám příroda ukazuje. Nyní budeme mít v Evropě možnost nově poskládat své tělo správným způsobem. Pokud to nedokážeme, pokud se nedokážeme spojit a skutečně hájit potřeby společnosti – nikoliv své egoistické zájmy, pak nepokoje ve Francii, či přistěhovalci byli jemným začátkem důrazného tlaku přírody na naše chování a bude se stupňovat. Otázkou je, kam až chceme nechat věci zajít… Nejdůležitější je, aby každý začal sám od sebe…