Otázka: Říká se, že kabala léčí, je to pravda?

O Kabale byla napsána spousta domněnek, polopravd či záměrných lží. Kabala není náboženství, mystika ani léčebná metoda. Autentická kabala je nejstarší věda na zemi, popisující lidem přírodní zákony a jejich působení na člověka. Díky jejich studiu člověk odhaluje skutečnou realitu a začne chápat a rozumět svému životu.

Proto odpověď na otázku zda kabala léči zní samozřejmě, že neléčí. Pomáhá člověku najít cestu životem a pochopit proč se mu určité věci v životě ději a jak k nim přistupovat, co je smyslem a cílem života. Pokud je někdo nemocný měl by navštívit lékaře. V kabalistických zdrojích je přesně řečeno: „Lékař dostal právo léčit“ a proto i kabalisté jako všichni lidé chodí k lékařům a respektuji jejich doporučení a léčbu. Nevyužívají žádné amulety, zaříkávadla, či jakékoliv jiné metody, které jsou mylně z autentickou kabalou spojovány.

Co je Kabala a jak nám může pomoci v dnešní době?

Magie, Madona s červeným náramkem, židovské náboženství atd., tak to je přesně to, co Kabala není! Kabala je nejstarší věda na zemi, jejíž počátek se datuje více než před pěti tisíci lety do dob starého Babylonu. Byl to praotec Abraham, jeden z prvních lidí, kteří dosáhli znalosti o smyslu a cíli života člověka na této zemi. Tuto znalost popsal a nazval Kabalou. Tak vznikla nejstarší komplexní věda na zemi, jenž popisuje fungování přírodních zákonů a jejich působení na člověka. Díky této znalosti může každý získat odpověď na otázku „Co je smyslem života?“

Co jsou přesně přírodní zákony, které Kabala popisuje?

Člověk žije v systému přírody. Označením přírodou není míněno pouze to, co vnímáme fyzickými smysly, tedy okolí, jenž bezprostředně vidíme, ale celý systém přírody, v němž se nacházíme a rozumíme jeho fungování pouze z malé části.
Někdo používá název vesmír, někdo Bůh, či Stvořitel atd. Mnohem přesnější označení je systém přírody. Člověk se nachází uvnitř něj a systém (příroda) na nás působí prostřednictvím přírodních zákonů a popostrkuje nás k cíli našeho života, ať již s tím souhlasíme či nesouhlasíme, víme o tom či nikoliv.

Jaký je tedy smysl a cíl našich životů?

Než si odpovíme na tuto otázku, pojďme se podívat na přírodu, ve které žijeme a jsme její součástí. Všechny prvky a části, i živé organismy v přírodě jsou spojeny do jednoho harmonického celku. Každá část prospívá svou činností a bytím pro celek přírody, naší reality. Například všechny orgány v lidském těle jsou propojeny a vzájemně se podporují tak, aby celé lidské tělo bylo zdravé a správně fungovalo. O harmonickém spojení prvků do jednoho celku bychom mohli najít příklad v každém procesu a propojení v přírodě.
Bohužel člověk se chová přesně obráceně než celá příroda. Namísto toho, aby svým životem prospíval společnosti a druhým lidem, chová se zcela egoisticky v rozporu s plánem přírody. Zajímá se primárně pouze o sebe, svůj prospěch, využívá k tomu druhé lidi, drancuje a znečišťuje přírodu.

Dosažení cíle života pomalou nebo dlouhou cestou

Namísto toho, abychom se přibližovali harmonickému spojení mezi všemi lidmi na zemi, což je cílem života člověka, jdeme zcela opačnou cestou , cestou oddělování se, využívání a z toho plynoucí rostoucí nenávistí mezi lidmi. Proto příroda skrze působení přírodních zákonů na nás tlačí a pomocí nejrůznějších korekcí ve formě přírodních katastrof, tsunami, záplav, zemětřesení či válek nás jako láskyplná matka své dítě koriguje, abychom se změnili a stali se hodnými dětmi, přestali zlobit a vzájemně si pomáhali, prospívali celku.

A právě věda Kabala obsahuje metodiku a vysvětluje všem lidem na světě, jak se máme správně vyvíjet. Je to praktická metodika, která učí lidi, jak se spojit nad rozdíly, které mezi námi jsou a bez ohledu na barvu pleti, vyznání či světonázor jak vytvářet správné mezilidské vztahy mezi sebou, tj. žít v harmonii. Ve chvíli, kdy vytvoříme správné mezilidské vztahy, se mezi námi rozkryje vyšší síla přírody a my objevíme skutečnou neomezenou realitu, v níž můžeme žít.

O dosažení tohoto cíle je rozhodnuto. Všichni lidé se spojí do jednoho harmonického celku, kdy každý se bude snažit žít a prospívat společnosti a druhým lidem. To je nejvyšší zákon přírody nazývaný láska = zákon o spojení všech částí podílejících se na prospěchu celku. Na každém z nás závisí rozhodnutí, zda půjdeme pomalou cestou bolestivých korekcí, nebo půjdeme přímo a budeme se vyvíjet v souladu s přírodou. Popis kratší a pohodlnější cesty nalezneme v nejstarší vědě Kabale, díky níž jsme schopni vyřešit všechny problémy současnosti, které trápí naši společnost a objevit nový skutečný svět, kde lze žít v harmonii bez utrpení.

Jak se zbavit strachu?

Přátelé doporučuji článek od dr.Laitmana z www.laitman.cz, jenž velmi pěkně vysvětluje jak otevřít oči a pochopit co se v dnešní době děje, namísto toho, aby si člověk dělal obavy a vytvářel strachy z probíhajících změn již v dnešní době čelíme.

Jak se zbavit strachu?

Nedočkavě se dožadujeme konce pandemie koronaviru místo toho, abychom se z ní již nyní poučili. V důsledku toho se mohou vyskytnout doprovodné jevy, které nebudou méně destruktivní než ona sama.

Čím déle s námi koronavirus zůstane, tím více se jeho účinky odrazí v různých oblastech života. Ohroženo je nejen zdraví a ekonomika, ale také náš psychický a duševní stav. Syndrom strachu a úzkosti dnes nezachvacuje jen tradičně zranitelnější část populace, nýbrž značné množství obyvatel včetně dětí a mládeže.

Úzkostné a panické myšlenky, strach ze ztráty milovaného člověka, strach ze smrti, tlak sociálních a ekonomických podmínek – to vše v různé míře ovlivňuje miliony lidí a narušuje to jejich každodenní činnosti, nebo je dokonce maří.

Nejistota panující po celém světě a nedostatek stálých perspektiv jsou výzvou, kterou zdaleka ne všichni dokáží zvládnout sami. Tyto myšlenky člověka ochromí, vysávají z něho síly. V relativně prosperujícím Izraeli se v první polovině letošního roku zvýšil počet sebevražd téměř o 5 % v porovnání s loňským rokem. Poporodní deprese se ztrojnásobila. Ve Spojených státech již není dostatek léků na depresi a úzkost, které postihují nejméně třetinu dospívajících a mládeže.

Nejistota vždy znepokojuje a děsí. Je to jeden z hlavních faktorů psychologických problémů. Když nevíš, co se skrývá za rohem, cítíš se jako uvězněný, nemáš ponětí, kam se podít, co dělat. Nejistota vede k bezmocnosti, dezorientaci a stagnaci.

Navíc tento pocit předáváme jeden druhému a ve společnosti se to pak šíří jako virus. Konec konců, původně byli všichni lidé sjednoceni do jediného systému, který se v kabale nazývá Adam HaRišon. Naše impulsy procházejí jeho nervovými spojeními, ať už si to přejeme nebo ne. To, co v sobě odhalím, tak či onak pochází od ostatních a jde to dál, aniž bych si to uvědomoval. Lidé se neustále vědomě a nevědomě navzájem infikují negativitou.

Je to paradox současné egoistické společnosti: neoddělitelné části celku se v ní cítí jako oddělené, někdy i osamělé či ztracené. Trpíme odloučeností, ale nadále ji pěstujeme.

Pojďme přejít k celkovému obrazu. Při řešení současných problémů je nutné vzít v úvahu interaktivní, systémový vzájemný vztah. Dnes se nepotýkáme jenom s koronavirem a jeho důsledky – stavíme se proti systému, kterému absolutně nerozumíme, ačkoliv bychom jej již měli pochopit.

„Zákon je tvrdý, ale je to zákon“

Všechny problémy člověka v této jediné struktuře jsou způsobeny jeho vlastní arogantní tvrdohlavostí: neuznává zákony systému, na každém kroku mu odporuje, ignoruje jeho signály a varování. Kvůli svým rostoucím požadavkům přetrhává vazby a vyvíjí vadné, náhradní struktury, které se dříve nebo později sesypou na jeho hlavu. Zmatený dogmaty vycucanými z prstu odmítá jednoduchá a správná řešení, ačkoliv je má doslova pod nosem.

Jak pomoci lidem, kteří ztratili půdu pod nohama, trápí je skličující pocity, jsou zmatení a skleslí? Samozřejmě je třeba je obejmout ve všech významech tohoto slova. Je třeba je podporovat, povzbuzovat, potřebují opravdovou lidskou účast. Člověk musí člověku předávat vřelost, péči, reciprocitu. Když vím, že nejsem sám, že nebudu ponechán svému osudu, všechno se změní. Pocítím-li upřímnou přívětivost, jistotu vycházející z ostatních, uklidním se jako dítě v náručí své matky. Přičemž sám, samozřejmě, musím být ve vztahu k ostatním „milující matkou“.

Avšak zboží s tímto názvem nemáme na skladě a trpícím prodáváme tabletky, vyzýváme je k návštěvám psychologů a psychiatrů, uklidňujeme je dudlíkem. Dospěli jsme k tomu, že nemůžeme pocítit jejich neštěstí ani je ze srdce politovat.

A když jsme již připraveni si to sami sobě přiznat, tak pojďme „potáhnout za nitky“. Ve skutečnosti je proti úzkostným poruchám také zapotřebí „vakcína“, kterou tvoří „kolektivní imunita“. Proč se soustředíme na koronavirus a nechceme vyvodit závěry? Proč jsou všichni ostatní připraveni i nadále přistupovat na podmínky egoismu? S tímto přístupem na nás čekají mnohem obtížnější a bolestivější zkoušky.

Systém neustoupí a nakonec jeho požadavky stejně přijmeme. Tak proč ne hned? Je opravdu nutné se dostat na samotné dno, ke globálním kataklyzmatům, abychom změnili směr?

Obejmi svět

Winston Churchill jednou řekl: „Američané vždy jednají správně až poté, co vyzkoušejí všechno ostatní.“ Dnes by to řekl o nás všech. Pracovní místa mizí, globální rozpory rostou, budoucnost se mění v „bouřlivé výšiny“, nemáme ponětí, co se stane zítra, nevíme, jak vychovávat a vzdělávat děti, aby se jejich svět stal lepším.

Náš způsob života se mění před našima očima, ničí vše obvyklé, boří iluze, které jsme si utkali. A my stojíme a očekáváme, že vše skončí, vše se obnoví a vrátí do svého obvyklého řečiště. Ve skutečnosti jsme všichni zamrzli, jsme dezorientovaní, protože se bojíme nového a nemůžeme se zbavit svého strachu.
Kéž by se celé lidstvo stalo jedním, abych mohl obejmout všechny společně. (Kabalista Abraham Kuk)
Když dojde k fázovému přechodu s nevyhnutelnými otřesy, jediným lékem je soucit, láska. Každý chce druhého vnitřně obejmout, a tím ostatním již nepředává úzkost, ale neochvějnou jistotu, oddanost, ochotu nabídnout pomoc. Pouze tímto způsobem se vzájemně vyléčíme a do nové etapy se přesuneme plni síly a naděje. Pouze tak začneme chápat obecný systém a svoji roli v něm.

Ve skutečnosti to znamená hru „udržuj-předej“, která nás učí, jak udržovat integrální rovnováhu. Na jedné straně se jeden od druhého držíme dál, abychom si nepředávali viry různého druhu, to negativní, co podkopává společnost, a na druhé straně se sbližujeme tím, co umožňuje posilovat spojení a předávat si navzájem to pozitivní. Je to taková „společensky orientovaná karanténa“, díky níž se každý stává nositelem jistoty, a proto ji také sám cítí skrze ostatní.

Jsme k tomu blízko. Mnohem blíže, než se zdá. Již jsme naladěni na požadovanou vlnu, zatím jsme však na ní nezačali vysílat, ještě jsme nepochopili, že to je naše vlna, naše odpovědnost, naše poslání a naše dobrá budoucnost. Co nás přiměje zaplnit mrazivé, tísnivé ticho?

Zdroj a další skvělé články od dr.Michaela Laitmana zde na  www.laitman.cz

 

V čem máme svobodnou volbu a kde zasahuje osud?

 

V čem máme svobodnou volbu a kde zasahuje osud? Jak zní odpověď na otázku, jež si kladou lidé po staletí? Svoboda volby každého člověka je v rozhodnutí objevit a realizovat cíl svého života dobrovolně a vědomě, nenechat se postrkovat evolucí, to znamená prostřednictvím problémů, jež jsou korekcí přírody.

V ničem jiném opravdu nemáme svobodnou volbu? Ne, ačkoliv se nám zdá pravý opak. Ve skutečnosti nás příroda řídí pomocí dvou otěží. Děláme pouze to, co nám přináší potěšení nebo se vyhýbáme utrpení. Každé naše rozhodnutí je pod tímto vlivem, bez svobodné volby.

Co znamená, že jsme poslední generace?

Kabalisté, tedy lidé, kteří studují vědu o smyslu a cíli života člověka uvádějí, že se nacházíme v takzvané poslední generaci. Označení poslední generace nemá nic společného s žádnými černými scénáři o konci světa či zániku civilizace. Co to znamená?

Poslední generace je označení pro poslední vývojový stupeň člověka na naší současné úrovni, tedy na egoistickém základě, kdy každý jedná ve svůj prospěch na úkor druhých lidí, což je příčinou všech potíží, neštěstí a katastrof na zemi.

Jsme generací, která vstupuje do období, kdy prostřednictvím různých tragických milníků, jako byly a jsou nejrůznější války, krize a nyní koronavirus, máme možnost si uvědomit, že proto abychom jako lidstvo přežili, musíme změnit svůj přístup k ostatním lidem, společnosti a přírodě. Na místo sebestředného zájmu o sebe a svoje zájmy se musíme začít měnit a začít žít ve prospěch společnosti a v ní vytvářet dobré vztahy mezi sebou.

Nyní prostřednictvím událostí, které spustil koronavirus vstupujeme do této etapy. Jsme poslední generace, která se zároveň stane první generací, která bude budovat mezilidské vztahy na vzájemné odpovědnosti a lásce mezi lidmi.

Způsob, jak toho dosáhnout není těžké si představit, navíc ho každý z nás má vnitřně v sobě. Mudrci řekli: „Miluj bližního svého jako sebe sama“ Jak to však prakticky každý den naplnit, jak to udělat, jak se změnit? Představte si, že naše budoucí vztahy mezi sebou budeme vytvářet a k lidem se budeme chovat tak, jako se chováme k našim nejbližším, k naší rodině, k našim dětem.

Změna na tento nový způsob života přijde postupně a záleží jen na nás, zda to bude cesta přímá a bezbolestná, nebo pomalá a strastiplná. Tedy buď sami začneme měnit své chování k druhým lidem a přírodě podle výše uvedeného principu „Miluj bližního jako sebe sama“, nebo se nebudeme chtít měnit a příroda sama nás ke změně pomocí dalších koronavirů, přírodních katastrof či válek popostrčí.

Cíl je dán, výběr cesty je na nás…