Duchovní rozvoj dnes vstupuje do popředí. Existuje nespočet metod, návodů, pravd a doporučení. Tak jako náš fyzický vývoj se měří pomocí našeho věku, velmi jednoduše si může každý zjistit, na jaké úrovni duchovního vývoje se nachází a kam směřovat.
Co znamená či neznamená „duchovní“
„Duchovní“ neboli „spirituální“ znamená míru dosažení, do jaké se člověk zajímá o druhé lidi, rozvíjí pozitivní mezilidské vztahy a integruje se pozitivním způsobem do společnosti ve které žije.
„Duchovní“ nemá nic společného s mírou dosažených znalostí člověka či množstvím hodin, jež stráví meditacemi či jinými energetickými cvičeními.
Žebříček duchovního vývoje člověka
Materiální – Duchovně spící člověk
Středem zájmu života takového člověka je pouze on sám. Zajímá se pouze o naplnění svých potřeb a je mu jedno, co se děje v jeho okolí, jaký dopad mají jeho rozhodnutí a činy na druhé lidi. Vytváří sociální vazby s druhými lidmi pouze proto, aby z nich měl prospěch pouze on sám.
Duchovně probouzející se člověk
Středem jeho zájmu je stále on, ale již si uvědomuje, že je třeba se starat o své nejbližší. Pečuje o partnera, svoji rodinu, navazuje vztahy s nejbližším okolím a s ostatními lidmi, a byť je vše stále postaveno na profitu pro něj samotného, snaží se neškodit druhým.
Duchovně rozvíjející se člověk
Uvědomuje si, že jeho život musí být postaven na vytváření dobrých vztahů s lidmi a péčí o ně. Snaží se žít a pomáhat naplno své rodině a nejbližšímu okolí, ne pro svůj vlastní profit či dobrý pocit, ale pro přínos ostatním.
Duchovně vyvinutý člověk
Dosáhl uvědomění a naplňuje cíl a smysl života: „Snaží se vytvářet harmonické vztahy s druhými lidmi, svým chováním a činy prospívat celé společnosti, ve které žije.“ Pro svůj život požaduje pouze to, co je nezbytně nutné. Všechnu svoji energii věnuje pomoci druhým lidem a společnosti, a to v míře, ve které mu je umožněno a má pro to předpoklady. Aktivně se zajímá o celou společnost a události v ní prožívá, jako by se týkaly jeho samotného.