Vladimír Böhm

Probouzím se v pohodlí domova vedle své krásné ženy. V televize běží zpravodajství o dění v Číně: „Hrozí protržení přehrady Tři soutěsky, záplavy mohou poškodit miliony lidí v Číně…“, protahuji se a choulím pod peřinou s myšlenkou „To se mě netýká, hlavně že já se mám dobře“.

Zpravodajství pokračuje: „V Americe se stupňuje násilí, střelba a rabování v ulicích“, pouštím si presovač a čekám na své oblíbené ranní kafe s myšlenkou: „To se mě netýká, to je daleko“.

Zapínám notebook, stahuji pracovní emaily, zprávy pokračují nyní z Evropy: „Vlna uprchlíků způsobuje problémy v Německu“, zavírám notebook s myšlenkou: „Mají, co chtěli, neměli je přijímat. Naštěstí se mě to netýká“.

Opravdu se to mě = nás netýká?

Peřiny, v nichž jsem se tak spokojeně protahoval, byly vyrobeny v Číně. Presovač na mé oblíbené kafe pochází z USA. Emaily jsem si stahoval z datového centra v Německu. Svět je globálně propojený do jednoho celku. Neštěstí v jedné zemi ovlivní život na celém světě. Pokud utrpí jedna země, utrpíme všichni. Pokud budeme lhostejní k tomu, co se děje druhým lidem, ubližujeme sami sobě.

Co musíme změnit?

Nemusíme jezdit do Číny, USA či Německa cokoliv zachraňovat. Stačí začít v myšlenkách projevit pozitivní zájem a soucit k tomu, co se děje. Nebýt k ničemu lhostejný a na místě, kde jsme a žijeme, snažit se vytvářet pozitivní lidské vztahy.

Pokud se začneme v myšlenkách zajímat o druhé, vnitřně jim vyjadřovat podporu, vytvářet harmonické mezilidské vztahy, zdvihne se pozitivní vlna nápravy, jež začne napravovat celý svět.

Počátek nápravy všech neštěstí světa spočívá v našich myšlenkách a pozitivním přístupu k druhým lidem.