Jak se bránit tlaku okolí při půstech či přechodu na živou stravu

vliv okoli pri pustech a zive strave Vladimir Bohm czPřátelé, pokud se rozhodnete půstovat, či přejít na živou stravu, připravte se na potencionální silný tlak okolí, možná i od vašich přátel a rodiny. Tyto velmi zdravé, avšak ne zcela rozšířené metody vedoucí k prevenci nemoci či vyléčení, „nejsou“ širokou veřejnosti přijímány.

Neplatí pravidlo: „Já si jím co chci a vy si jezte co chcete…“. Připravte se na tlak okolí a držte se svého záměru. Ve videu s vámi sdílím své zkušenosti a pohled na sociální aspekt dopadu půstu a živé stravy na pobyt jedince ve společnosti.

Pokud zvažujete přechod na živou stravu, či její zařazení do života, může vám pomoci ebook: Jak na živou stravu.

3 Replies to “Jak se bránit tlaku okolí při půstech či přechodu na živou stravu”

  1. Jo… 🙂 Jen bych k tomu podotkla,že kdo dostatečně vyzařuje světlo ze sebe ven,toho nemůžou ostatní energeticky srazit ani vysát… takže učit se stále více zářit lásku…dávat…lásku čerpat z nevyčerpatelného zdroje..když jde silně energie z nás ven,tak nemůže jít od druhých nic k nám dovnitř… <3

  2. Já jsem třeba duchovní člověk a jím zdravě a taky jsem zhubl. Ono tady v tom státě, kdy je hodně lidí v nadváze, má pokřivený pohled na to co znamená štíhlý. Nejhorší je to začít vysvětlovat, protože oni to nikdy nepochopí. Nejlepší je obrnit se a připravit se na tyto lidi. Jakmile se vymaníte ze stáda ovcí, musíte se připravit na tyto lidi. Je to vlastně i taková zkouška 🙂 Místo toho že držím půst bych řekl třeba že mi to chutná a byl jak zaseknutá deska a opakoval to pořád. A druhá dohoda říka „Nebrat si nic osobně“. Hodně štěstí 🙂

  3. Je velmi obtížné se bránit tlaku okolí. Nejhorší na tom je, když nenajdete nikoho, kdo by šel do přechodu s vámi. Mě nikdo v tomhle nechápe, všichni se stravují McDonald’s styl a jsou masožravci. Navíc má váha je někde mezi normální a podváhou, tak se všichni klepou do čela. Normálně jím 1x někdy 2x denně, někdy na to zapomenu úplně, protože hlad nemám. Vím, že to nemá cenu vysvětlovat. Myslím, že k tomu musí dospět sami. Už od puberty se na mě lidi divně dívají a pošklebují, tak jsem celkem zvyklý z těchto keců. Lepší je ignorovat a jít si svou vlastní cestou. Nebrat si věci osobně, nevšímat si toho, co lidé říkají negativního. Věřit tomu, co dělám, je to nejlepší…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *