Je opravdu ekonomická krize, nebo jen přehlížíme novou příležitost či výzvu dnešní doby?

Mezi lidmi se posledních pár let šíří strašák s jménem krize.  Média nás rovněž neustále přesvědčují o tom, že je krize a predikují její vývoj. První, druhá či už ntá. Stěžovat si, je vždy nejednoduší a když to lidé slyší ze všech stran, tak proč se nepřidat. Utvrzovačů  v nalhávání si o mýtusu krize je všude kolem dost.
Je to opravdu tak, je krize? Nebo je to nový stav ekonomiky, který nám v dnešní době jasně signalizuje, že se máme změnit a dělat něco jinak? Osobně vidím jednu obrovskou příležitost a zároveň výzvu dnešní doby.

Co je krize?
Dle mě je to stav, kdy není co jíst, kde spát a co dělat. Kolik procent lidí tohle zažívá v naši zemi? Myslím, že to budou promile lidí, avšak na krizi si stěžuje zde téměř každý, ptám se jakým právem?
Souhlasím s tím, že je jiný stav ekonomiky. Doba plýtvání je nenávratně pryč. Musí se šetřit a vážit každý ekonomický krok, ať již ve firmách, či v domácnostech. Mně osobně šetření a pokora, či rozvážnost ať již v životě, či v ekonomice přijdou velmi blízké a myslím, že nám neubližují ba naopak prospívají.

Bludné kolečko v „krizi“
Čelíme situaci, kdy máme jako lidstvo obrovské nadbytky produkce. Neustále se produkují nové a technologicky vyspělejší výrobky. Vše se dělá atraktivnější, chutnější a motivuje lidi k nákupu věcí, které vlastně ani mnohdy nepotřebují. Naplno se roztáčí kola krize – nadbytek produkce – snaha prodat za každou cenu – slevy – menší zisky – snižování nákladů – lidé bez práce, či s menším příjmem – snížená poptávka.

Co když to není krize, ale signál dělat věci jinak
Tento ekonomický stav není jen u nás, je téměř celosvětový. Co přestat nazývat tento stav „krize„, ale nazývat ho „signál pro změnu„. Vnímám to tak, že se máme zamyslet nad směrem, kterým se jako lidstvo ubíráme. Proč produkujeme nadbytek o který není zájem a vyvoláváme pak zájem umělý? Proč děláme to co nefunguje, či to co se nedaří a lpíme na dosažení ekonomického stavu, který byl dříve?
Začít musí každý sám u sebe a nečekat na pokyn z vrchu. On nepřijde – nebo přišel už pravě tím, co se děje a co se nám v životě nedaří? Změna situace, v které se nacházíme může přijít jedině od nás samotných. Pokud  změníme sebe a naši činnost, tak pak se změníme vše ostatní.
Navrhuji nemluvme pořád o krizi, netrvejme na nefunkčních postupech a nežijme v zajetých kolejích. Hledejme nové příležitosti a místo pro změnu. 

Příležitost pro třetí tisíciletí
Co budeme dělat, když opustíme to, co nefunguje? Pokud přestaneme vyrábět produkty, které nejsou potřeba, pokud se přestane dělat zbytečná práce a vytvářet nadbytek produkce, co bude naše zaměstnání, čím se uživíme?
Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím spoustu nešťastných lidí, situací a stavů ve svém okolí. Moc se mi líbí a rezonuje se mnou citát: “ Planeta nepotřebuje více úspěšných lidí. Planeta zoufale potřebuje víc mírotvorců, léčitelů, restaurátorů, vypravěčů a milujících všeho druhu.“ Dalai Lama  

V tomto citátu se ukrývá soupis povolání pro toto tisíciletí. Jsou to pozice, které jsou neobsazené a je potřeba získat na tyto místa milióny lidí, abychom napravovali a léčili, to co jsme jako lidé sami sobě a planetě způsobili. Tohle je podnikatelská příležitost, kde není žádná konkurence, ale spousta práce. Jakmile se do této oblasti všichni přesuneme, tak to určitě nebude konkurenční a přehřátý trh jak o tom mluvíme z podnikatelského hlediska. Pokud se tímto směrem vydá spousta z nás, tak se následně zlepší vztahy mezi lidmi a planeta bude spolu s námi šťastnější…

Jaké povolání si z uvedeného seznamu vyberete?  stačí i na částečný avšak vědomý úvazek…

S úctou, láskou a úsměvem Vladimír

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *